Extrakorfbal.cz

Světové hry byly slavnostně zahájeny

Ve čtvrtek 16. 7. 2009 měla česká korfbalová reprezentace na programu již první trénink před samotnými zápasy. Důležité bylo hlavně seznámit se s podmínkami na hřišti a otestovat si jak se běhá v Kaohsiungském dusivém počasí. Večer se pak již všichni těšili na slavnostní zahájení Světových her na zbrusu novém stadionu.

Den začal pro všechny reprezentanty velice brzy. Již na devátou hodinu raní byl naplánován první trénink v hale v Kaohsiungském gymnáziu. Vstávat a snídat se tedy muselo již v sedm hodin ráno. Do haly jsme se vypravili pěšky skrze místní centrální park. Již v ranních hodinách byl tento pak naplněn lidmi cvičícími Taj-či. Jaké bylo naše překvapení, když nás místní lidé začali zdravit, mávat na nás a tleskat jen když jsme kolem nich prošli. To jen dokazuje jak doslova celý Tchaj-wan „žije” světovými hrami. Tato epizoda však byla jen předzvěstí večerního zahajovacího ceremoniálu.

Do haly dorazil český tým na čas, hráči se rychle převlékli nastoupili do haly kde opět panovalo všudypřítomné dusno. Trénink nebyl nijak konkrétně zaměřen. Důležité bylo prohlédnout si prostředí hlavní haly zvyknout si na něj. Po tréninku někteří hráči odjeli na hotel, ale někteří zůstali aby se podívali v jakém složení přijela Austrálie, která měla trénink hned po tom českém.

Po tréninku následoval rychlý přesun na oběd a zpět do hotelu, kde byl rezervován salonek s audiovizuální technikou pro nutný rozbor australské hry. Jak říká Radek: „Zítra nás čeká jeden z lehčích soupeřů. Pokud ale Austrálii neporazíme nemáme asi na Světových hrách co pohledávat.”

Ve čtyři hodiny odpoledne se reprezentanti přesunuli opět do stravovacího centra na velmi brzkou večeři. Blížil se totiž zlatý hřeb večera - slavnostní zahájení Světových her. Na večeři bylo dost času na seznámení se s ostatními členy české výpravy. Nejvíce zaujal Honza Kubík, který bude reprezentovat ČR v Bodybuildingu. Jeho „vánočka” vyloudila povzdech v ženské části korfbalového družstva a málem přesvědčila Martina Šnévajse ke změně sportovního zaměření. Popovídali jsme si i doprovodem orientačních běžců a v půl šesté jsem již autobusem mířili směrem k novému stadionu.

Po průjezdu vojenským prostorem obehnaným žiletkovým drátem jsme se objevili před stadionem. Nejdříve jsme se museli seřadit za hosteskou s nápisem Česká republika a obdrželi jsme naši vlajku, která ovšem byla na tyči obráceně. Chyba byla rychle napravena a po přibližně hodinovém čekání jsme vyrazili v kordonu na stadion. Tam ještě probíhala představení, takže jsme si další hodinku postáli v podchodu před stadionem a z velkolepých show jsme neviděli zhola nic. Když jsme konečně vešli na stadion přeplněný lidmi ozvalo hlasité přivítání a na několik sekund jsme se objevili na velkoplošné projekci. Po nastoupení všech zemí začali proslovy organizátorů SH a dokonce i prezidenta Číny. Zhruba hodinové pásmo proslovů vystřídaly zpěváci, kteří však svým poněkud nepovedeným „We are the Champions” korfbalisty nenadchli. Pak ale přišel velkolepý ohňostroj, který všechny zvednul na unavené nohy. S jeho skončením skončilo i zahájení SH a znavení sportovci mohli odjíždět na hotely. Dopravní řešení ale nebylo nejšťastnější a tak jsme čekali ještě několik hodin než jsme se dostali do autobusu. Mezitím Kuba s Romanem přiváděli kolemstojící tchaj-wanské teenagerky k mdlobám a Kuba dostal dokonce i dáreček v podobě koruny z nafukovacího balónku.

Na hotel jsme se dostali až o půlnoci. Na znavených nohách jsme si ještě doběhli pro něco malého k jídlu a Radek s Tomášem ještě na rychlé pivečko do místní restaurace, kde se jim podařilo konečně zjistit jak se v Tchaj-wanštině řekne „Pivo”. Tento výraz vám však neprozradíme. Místo toho vyhlašujeme anketu o nejlepšího znalce Tchaj-wanu. Tím se stane ten, kdo jako první zjistí tchaj-wanský výraz pro pivo a napíše jej na do komentáře.